Agrese rodičů vůči učitelům škodí atmosféře školy a tím pádem i dětem
Agrese na násilí ve školách je dlouhodobý a celospolečenský problém nejen v České republice. Setkáváme se s násilím jak u žáků a studentů, tak u rodičů. Jejich agrese bývá často namířena proti učitelům a proti vedení školy. Často k ní vede strach, frustrace, nepřesné informace. Jak můžeme násilí a neřízeným konfliktům předcházet?
Pokud mají rodiče obavy, starosti nebo stížnosti, měli by je samozřejmě mít možnost vznést ve škole, musí se to ale dít s respektem. Jednoduše řečeno, ať už je situace jakákoli, pro agresivní chování neexistuje omluva.
Školy se v posledních letech často setkávají se zvýšenou intervencí rodičů. Nárůst školní agrese jde ruku v ruce s posunem k ochranářské výchově. Ta se vyznačuje neustálým vměšováním se a pokusy ovlivňovat interní rozhodnutí školy. Rodiče často nenechávají děti, aby se se vzniklým problémem samy vyrovnaly. Děti pak přicházejí o možnost budovat si svou samostatnost a odolnost.
Rodičovská autorita a krize v rodině
Čím dál častěji vídáme zřetelný pokles rodičovské autority. To je významný rizikový faktor. Vyznačuje se sníženou rodičovskou kontrolou a snahou přesunout vzdělávací odpovědnost na školu. Pravděpodobnost konfliktů s rodiči taky zvyšuje nepřízeň osudu a krize v rodině, včetně rozvodu rodičů.
Někdy se zase rodiče obávají o úspěch svého dítěte, jeho ekonomickou stabilitu a budoucí vyhlídky v konkurenčním světě. Obávají se, že jejich dítě zaostává, proto vyvíjejí tlak na školu. Tato základní úzkost se často projevuje jako hněv vůči těm, kteří jejich děti vzdělávají a hodnotí.
„Moje dítě nikdy nelže.“
Tento postoj pramení ze směsice rodičovského instinktu, touhy chránit dítě a zásadního nepochopení toho, proč děti lžou. Rodiče často vnímají chování svého dítěte jako odraz vlastní výchovy. Obhajoba dítěte je způsob, jak obhajovat své rodičovské dovednosti.
Rodiče si neuvědomují, že se děti doma často chovají úplně jinak než ve škole nebo s kamarády. Rodič si může skutečně myslet, že dítě nikdy nelže, protože ho doma lhát neviděl. Lhaní je normální součástí vývoje dítěte. Často ukazuje, že dítě má svědomí a rozlišuje správné od špatného, ale lži používá pouze jako způsob, jak se vyhnout problémům. Děti také lhaním zkouší testovat své limity, zkoumají příčinu a následek.
Skupiny WhatsApp a další
Rodičovské skupiny na komunikačních platformách, jako je například WhatsApp, představují jisté pohodlí a spojení s komunitou. Fungují taky jako akcelerátor pozitivních i negativních emocí – mohou vyvolávat kolektivní úzkost. V těchto skupinách mohou drobné stížnosti narůst do rozměrů skutečné krize.
Přechod od individuálních konzultací ke skupinovému tlaku pramení z několika základních psychologických a sociálních dynamik. V takovém prostředí se rychleji šíří fámy a polopravdy, k problému se často nemá šanci vyjádřit sama škola a problém může eskalovat daleko za hranice svého původního rozsahu. Skupiny na různých komunikačních platformách se tak mohou stát zdrojem zbytečného stresu zastínit výhody přímého a konstruktivního dialogu s učiteli.
To, co říkají výzkumy, vnímáme i v našich školách. Pro rodiče je běžné si své názory potvrzovat a akcelerovat v rámci skupin aplikace WhatsApp. Vznikají tak velmi snadno různé nepravdy, které nejsou skutečností a učitelé a škola následně věnují mnoho času vysvětlováním, jak se věci skutečně mají.
Důsledky agresivního chování rodičů
Známky, akademické výsledky a hodnocení chování bývají spouštěčem rodičovské agrese. Komunikace s rodiči je pak učiteli vnímána jako hrubá, pohrdavá a nepřátelská. Učitelé hlásí, že se setkali s obtěžováním a výhrůžkami, často s cílem podkopat jejich autoritu nebo je donutit ke změně profesních rozhodnutí, zejména pokud jde o špatné chování studentů a o disciplinární problémy.
Násilí ve školách má obrovské dopady, které negativně ovlivňují zdraví a pohodu učitelů, zhoršují problémy spojené s udržením učitelů v zaměstnání, fluktuací a v důsledku toho představují vážné problémy pro vzdělávání jako takové. Způsobuje demotivaci vedoucích pracovníků škol, a dokonce přispívá k rozhodnutí změnit profesi.
Různé hrozby přesahují rámec škol a ovlivňují osobní životy učitelů. Jednou z hrozeb, s nimiž se učitelé a vedení škol setkávají, jsou rodiče, kteří vyhrožují, že v případě nespokojenosti problém předají řediteli školy, inspekci, ministerstvu apod. Tím podkopávají důvěru mezi školou a rodinami.
Jak je to v PED Academy?
Jsme si vědomi toho, že rodiče mají zájem o co nejlepší vzdělávání svých dětí, o jejich spokojenost a co největší rozvoj. Ale i v našich školách se občas stane, že rodiče místo běžného okamžitého dotazu využívají komunikaci na WhatsApp a zprvu jednoduchý dotaz eskaluje. Rodiče si možná ani neuvědomují, jak je pro personál školy taková situace demotivující.
V PED Academy jsme tým. Učitelé jsou nadšeni z toho, co děti dokáží naučit, jak je rozvíjejí. Velmi je mrzí, když v některých případech rodiče místo individuální komunikace hledají oporu v názoru jiných rodičů místo, aby se ozvali přímo jim. A i u nás je skutečností, že právě rodiče a jejich komunikace jsou důvodem odcházení učitelů z jejich profese. To nás moc mrzí. Myslíme si, že je to celospolečenský problém, kdy učitelství není váženou profesí, jak tomu bylo dříve.
Informační zdroje a analýzy, ze kterých vycházíme:
