Královská hra učí naše děti královské dovednosti: klid, trpělivost, odpovědnost a umění prohrávat

Šachy přinášejí do života soustředění, kombinatoriku a rozvoj představivosti. A v neposlední řadě učí prohrávat. Výzkumy z oblasti pedagogické psychologie ukazují, že děti, které se pravidelně šachu věnují, si měřitelně polepší v matematice i ve čtení a v celkové kognitivní výkonnosti. Takzvanou královskou rozcvičkou máme v našich školách hodinu týdně. Co hra šachu dětem vlastně dává?

Aby se zmíněný efekt šachu na dovednostech dětí projevil, potřebují odehrát desítky hodin výuky, zhruba jednu lekci týdně po celý rok. Pár odpoledních partií nic nezmění. Zároveň je fér říct, že šachy nejsou zázračná pilulka na lepší známky.
Část odborných studií si všímá, že podobný efekt může přinést i jiná stejně zajímavá pravidelná aktivita. Nejde tedy jen o šachy samotné, ale i o soustředěnou, dlouhodobou práci s dětskou pozorností. A britský výzkum na velkém počtu škol dokonce ukázal, že rok po skončení kurzu efekt na výsledky z matematiky zase vyprchal.

Co si žáci odnesou kromě pravidel

Všímáme si mnohem víc věcí, než jen zlepšení v matematice. Nejčastěji u žáků vidíme, jak se učí:

• Prohrát otevřeně a bez výmluv. U šachovnice nerozhoduje náhoda ani kostka, jen vlastní tahy, takže dítě přirozeně přebírá odpovědnost za svá rozhodnutí.
• Vydržet u jedné věci delší dobu a nejednat impulzivně. Klasická chyba „nemyslel jsem na to, co bude za tři tahy" je vidět okamžitě a dá se z ní hned poučit.
• Rozebrat si po partii, kde přesně se stala chyba a proč. Je to nenápadný trénink přemýšlení o vlastním přemýšlení, který má  využití daleko za hranicemi šachovnice.
• Respektovat soupeře a číst jeho záměr, i když s ním zrovna soupeří o vítězství.

Jak šachovnice roste spolu s dítětem

U nás šachovnice roste spolu s dítětem, jinak proto učíme prvňáčky a jinak žáky na druhém stupni. A protože šachy nerozlišují věk, pohlaví, jazykovou úroveň ani sportovní nadání, může si u nás se stejnou vážností sednout naproti sobě talentovaný prvňák a čtvrťák – a ani jeden z nich přitom není znevýhodněný.
V první třídě jde hlavně o základy: rozpoznávání vzorů na šachovnici, počítání polí, dodržování pravidel a trpělivé čekání na svůj tah. Pro spoustu dětí je to vůbec první bezpečná zkušenost s prohrou.
Na prvním stupni přibývá plánování pár tahů dopředu, uvažování v příčině a následku a propojení s matematickým myšlením, prostorovou orientací i jednoduchou kombinatorikou.
Na druhém stupni se hra posouvá k abstraktnímu a strategickému myšlení. Přibývá rozhodování pod časovým tlakem u delších partií a první opravdová zkušenost se soutěžním prostředím a s tím, jak ho zvládat.
A na střední škole se dovednosti, které si žáci u šachovnice odnesli, začínají hodit úplně jinde: Dlouhodobé plánování a práce pod tlakem má nečekaně blízko k tomu, jak si rozvrhnout přípravu na maturitu.

Kdo královskou hru u nás učí

Naše šachy vede registrovaný člen šachové federace a několikanásobný přeborník Prahy Jan Soural. Přibližuje, jak to u nás v hodinách vypadá:
„Pro mě osobně šachy přinášejí do života úplně nejvíc. Naučí děti prohrávat. Rozvíjejí schopnost rozhodovat se, přemýšlet a jednat pod tlakem, rozvíjí představivost a kombinatoriku, přemýšlíte dva kroky dopředu. Navíc neznám šachistu, který by neuměl matematiku,“ vysvětluje šachový mistr.
„Děti v PED Academy School jsou výjimečné v tom, že je šachy extrémně baví, a zároveň je jich i vysoký počet. A jsou v tom logicky i velmi úspěšné. Obvykle mívám jednoho skutečně úspěšného šachistu na škole, v PED Academy ale zvládnu postavit šestičlenné družstvo a mám v něm i prvňáčky. To si na dalších školách, kde působím, neumím představit,“ dodává Jan Soural.

Proč to děláme

Naučit dítě prohrát bez výmluv, vydržet u jedné věci a nést odpovědnost za vlastní rozhodnutí patří mezi nejdůležitější věci, které mu můžeme na cestu životem dát. Šachovnice to učí přirozeně, partii od partie.
Neslibujeme rodičům, že z jejich dítěte uděláme šachového velmistra ani jedničkáře z matematiky. Chceme, aby si u šachovnice, ať už v první třídě nebo těsně před maturitou, osahalo něco, co mu vydrží celý život.

 Zdroje použité v tomto článku:

• Sala, G., & Gobet, F. (2017). Chess-training methods and their impact on cognitive skills. Frontiers in Psychology – metaanalýza 24 studií o vlivu šachu na matematiku, čtení a kognitivní schopnosti (efekty d = 0,25–0,38), včetně kritických výhrad k metodologii.
• Institute of Education (IOE), Velká Británie (2016) – randomizovaná studie o výuce šachu ve školách, referovaná v rámci výše uvedené metaanalýzy (nulový efekt na matematiku po roce od ukončení kurzu).
• chessinschools.co.uk – Chess in Schools and Communities (UK), sekce „Why Chess" – argumenty pro socio-emoční přínosy a univerzální dostupnost hry.
• sachydoskol.cz – Šachy do škol (Šachový svaz České republiky) – informace o celostátním projektu a jeho zaměření.